Zájezd do Telče na celostátní setkání hasičských praporů, účast na předání nového vozidla OSP Kaczyce a vyhlášení výsledků dětské soutěže Požární ochrana očima dětí a mládeže v Rychvaldu dne 15. června 2024
15. červen 2024, což je mimochodem taktéž den 357. výročí od uskutečnění vůbec první krevní transfúze, byl pro naše hasiče dnem vskutku hektickým, neboť se uskutečnili hned tři událostí najednou, jichž se naši hasiči účastnili a tak si samozřejmě museli spravedlivě rozdělit své povinnosti. První akcí, o níž jsme věděli nejdéle, bylo celostátní setkání hasičských praporů, na nějž nám již před řadou měsíců přišla pozvánka. Byli tedy vybráni delegáti za náš sbor, kdy role praporečníka se ujal hasič Jakub Wenglorz, čímž výlet dlouhý 300 km tam a 300 km zpět mohl začít.
Co se akce týče, tak dekorování praporů bylo spojeno s oslavou 160. výročí od založení prvního českého dobrovolného hasičského sboru vůbec, k němuž došlo dne 18. května 1864 ve Velvarech. Samotný Sbor dobrovolných hasičů Velvary toto své výročí oslavil na den přesně 18. května, nicméně těchto oslav se nikdo od nás samozřejmě neúčastnil, neboť sami jsme slavili své sté výročí. Dekorace praporů tak proběhla o měsíc později.
Po dlouhé, jednotvárné a strastiplné cestě teda nakonec naše pospolitost dojela do Telče, kdy prapor zprvu nechali v autě a šli se projít směrem k náměstí Zachariáše z Hradce, aby tzv. obhlédli terén. Do Telče dojela skupina už po deváté hodině, neboť v propozicích bylo napsáno, že od 10 do 12 hod. proběhne řazení a prezentace jednotlivých sborů, což vyústilo v to, že naše skupina nějakou dobu jen bloudila po městě, neboť příjezd byl zbytečně brzký. Následně se hasiči vrátili pro prapor, na nějž zavěsili jednu ze stuh z oslav našeho 100. výročí. Nějaký cizí hasič ovšem naše oslovil a řekl jim, že stuhy jsou zakázané a prapor má být holý, aby vynikla stuha Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Stuha se tedy schovala a zůstal nám jen holý prapor. S praporem tedy naše skupina vyrazila k Pánskému dvoru, kde byla registrace, zde Kuba Wenglorz dostal placku, načež si pospolitost vypila kávu. Na oběd čas jaksi nebyl, protože při zpětné procházce na náměstí Zachariáše z Hradce již byl nejvyšší čas na to, aby se Kuba zařadil k ostatním praporečníkům. Nakonec se ukázalo,, že to bylo docela předčasné, ostatní mezitím zavítali do kavárny a alespoň něco málo snědli, popřípadě vypili, nicméně předtím si museli ještě vybrat hotovost, protože nikde se nedalo platit kartou a hotovost rychle došla. Tomáš se Stefanii rozdali almanachy, jež dostali od starosty a po níž se jen zaprášilo a čekalo se na nástup. Dle propozic měl být nástup praporečníků již ve 13:15 hod., kdy se šel kronikář postavit k zábranám, aby mohl praporečníka natočit při pochodu, nicméně pochod byl až ve dvě, což se změnilo nějak na místě a chudáci praporečníci tak stáli na sluníčku jen o několik desítek metrů dál. Pořadatele jim dali díkybohu alespoň vodu, prostě organizace byla mizerná. Běžní lidé a někteří hasiči pak nějak nevěděli, že zábrany jsou k tomu, aby zabránili vstupu nepovolaným a chodili za nimi, jak se jim chtělo a nikdo je nezastavil, dokud nebyli tak v polovině. Jeden z hasičů, který byl tázán ,proč stojí před zábranami (z pohledu pořadatele samozřejmě), tak odvětil, že chtěl vidět, což samozřejmě chtějí všichni.
Nakonec odbila 14 hodina a k pódiu se ponejprve vydali předseda Senátu Parlamentu České republiky RNDr. Miloš Vystrčil, který nad celou akcí přijal záštitu, a starostka Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Ing. Monika Němečková a spousta dalších hostů. Po úvodních slovech bylo předáno nejvyšší hasičské vyznamenání Záslužný řád Českého hasičstva, načež připnuli předseda senátu, starostka Němečková a další funkcionáři hasičům pamětní stuhy. Praporů bylo celkem 694. Bohužel najít našeho praporečníka mezi tolika hasiči byl téměř nemožný úkol a kronikář Tomáš Nesvadba to málem vzdal a taktéž Kubova přítelkyně hasič Michaela, jež se taktéž nedařilo. Nakonec však zasáhla náhoda, neboť tito dva se spolu bavili, že by hasiči mohli být seřazeni podle krajů, nicméně to popřela jedna hasička, která řekla, že jsou děleni jinak, načež se zeptala, odkud jsme, kdy naši hasiči řekli, že z Moravskoslezského kraje, kdy následně jmenovala nějaké sbory z Moravskoslezského kraje, jež viděla a ukázala a zeptala se na konkrétní sbor. Po odpovědi sdělila, že prapor Karviné viděla vepředu mezi prvními a tak se tam Tomáš s Michaelou přesunuli, kdy Kubu úspěšně našli. Stužku už měl připnutou. Všiml si nás samozřejmě a podíval se našim směrem. Po skončení slavnostní části a odnesení praporu do auta byl Kuba rád, že je rád a s Michaelou zašli na oběd. Nutno podotknout, že celý program měl ještě svou doprovodnou část, ale ta byla tak upozaděna a tak mimo veškeré dění, že to bylo až ostudné, přitom uprostřed zábran, jež uzavíraly cestu anebo na pódiu by například šerm vypadal dobře. Doprovodný program obsahoval hudbu v podání Žesťového kvintetu Ústřední hudby Armády České republiky, Velkého dechového orchestru Letovice, Telčské dechovky a k vidění bylo i představení šermířské školy Ballestra Telč, která byla úplně stranou a tak hasiči viděli asi jen pár sekund, když procházeli kolem. Připraveny byly ukázky výškové techniky Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, územního odboru Telč a přehlídka historické techniky. Naši hasiči viděli pouze to poslední. Po skončení hlavního programu se teda naše pospolitost rozešla po městě. Někdo zašel na jídlo a jiný zase za kulturou. Vzhledem k tomu, že hodina dost pokročila, tak většina památek již měla zavřeno, nicméně i tak stačila trojice vystoupat na 60 metrů vysokou vyhlídkovou věž kostela sv. Jakuba a to po 40 kamenných a 105 dřevěných schodech a prohlédli si zdejší historické stříkačky. V podvečer se pak naše pospolitost vydala domů. Bohužel ani cesta zpátky nebyla bez závad, neboť jedna část dálnice byla uzavřená a nebylo jak se dostat domů, než hodinovou zajížďkou přes Polsko, neboť na dálnici se nesmí couvat.
V ten stejný den dále proběhlo v sousedních Kaczycích předání nového vozidla Ochotniczej straży pożarnej Kaczyce a to ve zdejší zbrojnici na adrese Harcerska 15, 43-417 Kaczyce, Województwo śląskie, Polsko, a v blízkém okolí. Sboru bylo předáno tříkubíkové vozidlo Renault a jednalo se o vůbec první vozidlo v historii tohoto sboru, jež sbor dostal a na nějž složila jak obec, tak vojvodství a Ministerstwo Spraw Wewnętrznych i Administracji celkovou sumu 1.200.000 zlotých. Program samotného předání byl skromnější než v Telči, ale lépe organizovaný. Obsahoval slavnostní nástup hasičů, z nichž mnozí měli prapory (naši logicky ne), vyprávění o historii sboru, hrála se hymna (samozřejmě polská) a předávali se medaile. Program připomínal jakousi valnou hromadu a podáván byl i oběd a to na škole vedle (adresa Harcerska 13, 43-417 Kaczyce, Województwo śląskie, Polsko), jež letos slaví 150 let. Kromě našeho sboru, za nějž byli přítomni starosta sboru Ondřej Kapera a náměstek Lubomír Brunowski, se účastnili i sbory další a to Sbor dobrovolných hasičů Stonava, Ochotnicza straż pożarna Rudnik, Ochotnicza straż pożarna Marklowice, Ochotnicza straż pożarna Pogwizdów a možná i další, jež ovšem nebyl Ondra, který mi to zpětně vyprávěl, schopen jmenovat. Když se ze sboru v Pogwizdówě ptali na Krtka (krycí označení pro jednoho nečestného pána), tak Ondra odvětil, že jsme jej dávno vyhodili, načež hasiči z Pogwizdówa odvětili, že bylo na čase, když kradl. Takto nechvalně proslulí je ten hrozný muž.
Poslední akcí toho dne bylo vyhodnocení akce Požární ochrana očima dětí a mládeže, jíž uspořádalo Okresní sdružení hasičů Karviná ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje Karviná, Bohumín a Orlová, Policií České republiky obvodním oddělením Bohumín (kde jsem dříve sloužil), Městskou policií Bohumín a Oblastním spolkem Rychvald Českého červeného kříže. Vyhodnocení akce proběhlo za účastí zmíněných složek integrovaného záchranného systému a některých sborů Okresního sdružení hasičů Karviná, včetně našeho sboru, na náměstí Míru mezi 10 a 13 hod. Akce se za náš sbor zúčastnili náměstek jednatel Petr Skopal a hasič Dalibor Turinič.