Zápis ustavující valné hromady sboru dobrovolných hasičů v Ráji dne 9. března 1924.

Uveřejněno v Knize zápisů členských, výborových a výročních schůzí pro roky 1924-1949, str. 1-3.

Zápis ustavující valné hromady sboru dobrovolných hasičů v Ráji dne 9. března 1924.

Za župu přítomní byli: p. kraj. vzdělavatel Karel Šmuk z M.[1] Ostravy, župní jednatel p. Hovorka z Dombrové[2] a okr. insp. Křístek Jaroslav z Lazů.

Ustavující valnou hromadu zahájil jménem M.O.L.[3] předseda Budkovský Frant. a udělil slovo p. krajskému vzdělavateli.

Tento vítá přítomné a projevuje radost nad tím, že i v naší obci, která je mu známa z mladých let, přikročilo se k založení sboru dobrovolných hasičů. Ve své řeči opírá se na lásku k bližnímu, ve které má vznik idea hasičských sborů. Dále vzpomíná nedávné minulosti a počáteční práce českého hasičstva na Těšínsku v dobách rakouských až do doby popřevratové.

Osvětluje pak zodpovědnou práci ve sboru. Jako odměna je hřejivý pocit vykonaného dobra. Vítá pak přítomné do svazku českého hasičstva.

Hasičstvo mimo svou práci pomocnou má také práci vzdělávací. Vybízí, aby se cíle hasičské ideje dosáhlo, musí se houževnatě pracovati a nelekati se žádných překážek.

Zodpovědnou prací, aby pověřeni byli lidé řádní, kteří by s láskou svou práci vedli, aby dospělo se k cíli a vzájemnému soužití.

Poté ujímá se slova p. Křístek a vysvětluje, že v každé obci, kde je více jak 50 čísel, má býti zřízen samostatný hasičský sbor, kterého jest povinností pečovati o požární bezpečnost. Dále vysvětluje význam členů činných, přispívajících, zakládajících atd. Vybízí, aby za vedoucí funkcionáře zvoleni byli lidé, kteří na venek něco znamenají a kteří se sborovou disciplínou souhlasí.

Pak ujímá se slova župní jednatel p. Hovorka z Dombrové.

Tento pak vysvětluje organizaci hasičstva. Ve Slezsku je 5 hasičských žup.[4] Předčítá obce patřící do orlovské župy. V této jest 11 hasičských sborů.[5] Sděluje činnost župy v r. 1923 a majetek sborů této župy jest 380.446,94 K předválečné ceny. Vše jest pořízeno z milodarů. Vybízí členstvo, aby se ujalo práce přes překážky, které se nyní staví v cestu. Teprve po prvním ohni, při které se sbor uplatní, bude tento ode všech uznán. Hlavní věcí jest myšlenka pomáhat bližnímu a nezatahovati do sboru politiky, pro kterou není místa. Přeje pak zdaru v započaté práci.

Pan Šmuk dále sděluje, že správní komise se staví proti sboru a poukazuje na zákon, kde se stanoví, že musí býti zřízen v obci has. sbor.

V osadách čítajících nejméně 20 čísel musí býti aspoň pomocný. Požární pohotovost musí býti co nejhustěji, aby ihned rozšiřování požáru bránila. Sbory sami hledí a záchranu dobytka, cenných věcí a okolních budov.

Každá obec, která nemá has. sboru se sama ochuzuje, ježto platí každoročně 2 % do požárního fondu, odkud se dostávají subvence pro sbory. Vzpomíná případů, kde rychlým zakročením hasičstva zachráněno bylo mnoho cenných statků a sděluje, že jako nově založený sbor může dostáti asi 2.000 Kč ročně subvence. Jiných prostředků ze zábav, výletů apod. Aby posílány byly žádosti o subvence.

Po vývodech žádá, aby se přikročilo k činu. Žádá, aby se zakládající presenční listina řádně uschovala a žádá jménem zařizujícího výboru, aby se přihlásili za členy činné, přisp. neb zakládající. Pak čtena zakládající listina a bylo přihlášeno:

• 24 činných
• 6 přispívajících
• 5 zakládajících členů[6]

Pan Šmuk čte a vysvětluje stanovy, které se schvalují a přichází se k volbám. Schůze na 10 minut přerušena.

Zvoleni byli následující funkcionáři:

• Bracháczek[7] Alois starostou sboru
• Ščerba Frant. místostarostou
• Švéda Jan velitelem
• Kolarčík Teodor místovelitelem
• Křístek Frant.[8] náčelník
• Švéda Emil četař
• Střelec Josef č. I. II. náčelník
• Hefner Josef II. místonáčelník[9]
• Palla František náčelník samaritánů
• Štrunc Josef jednatelem
• Heidrich Antonín pokladníkem
• Fabera Karel, Mikeš Josef, Balcar Karel, Vanuch Frant. členové výboru
• Kolarčík Ludvík, Kula Jan, Grobelný Teofil náhradníci
• Šafarčík Cyril, Číž Frant., Kozel Florián členáři
• Karas Albert vzdělavatel
• Vojáček Frant., Foltýn Jan revizoři účtů.

Po volbách schůze ukončena.

[1] Moravské.

[2] Dnešní Doubrava. Přejmenovaná z Dombrové byla právě v roce 1924.

[3] Matice osvěty lidové, resp. Slezská matice osvěty lidové, dnes Matice slezská, je dodnes existující spolek, jenž

sdružuje občany, kulturní instituce a jiné zájemce o zachování kulturních, historických, uměleckých a národních hodnot Slezska.

[4] Jedná se o župu frýdeckou, župu orlovskou, župu slezskoostravskou, župu těšínskou a župu hrabyňskou. Tento stav ovšem neplatil hned po skončení první světové války, z počátku byly sbory děleny jinak a například sbory na Těšínsku byly k roku 1920 řazeny do slezskoostravskotěšínské župy, avšak z této župy se vydělila orlovská župa a z té později těšínská a ještě později třinecká atd.

[5] Jedná se o sbory: Lazy (dnes součást Orlové), Rychvald, Staré Město (dnes součást Karviné), Karvinná (dnešní součást Karviná-Doly), Dombrová, Orlová, Poremba (v dnešní Orlové-Porubě), Pudlov, Německá Lutyně (dnes Dolní Lutyně), Dětmarovice a Petřvald.

[6] Údaj se liší od údaje dle Zápisu z ustavující valné schůze dne 9. března 1924 uveřejnění v časopise Slezský hasič, kde je zmíněno, že se přihlásilo „30 členů činných a 5 přispívajících a br. Křístek jako zakládající.“

[7] Je nutno poznamenat, že většina členů z období První republiky psala své jméno a příjmení nejméně dvěma způsoby (a jiní to v písemnostech komolili mnoha dalšími) a to česky a polsky, situace tato byla způsobena přežitkem ze starého Rakousko-Uherska, kdy byli lidé v matrikách katolických a evangelických zapisováni pouze německy nebo polsky a mnohé prvorepublikové úřady nutily občany, rajské nevyjímaje, aby se podepisovali tak, jak jsou do matrik zanášeni, ač mimo oficiální písemnosti se podepisovali třeba česky. V zápiscích je možné se setkat jak s polskou, tak českou variantou a různými zkomoleninami, jak již bylo řečeno.

[8] V Zápisu z ustavující valné schůze dne 9. března 1924 uveřejněný v časopise Slezský hasič je uveden jako Josef, což musí být chyba, neboť zde a v Dopise Zemské hasičské jednotě v Kylešovicích ze dne 20. března 1924 o založení sboru a zvolení funkcionářů a dále i jinde v Knize zápisů členských, výborových a výročních schůzí pro roky 1924-1949 je uváděný jako František.

[9] V Zápisu z ustavující valné schůze dne 9. března 1924 uveřejněný v časopise Slezský hasič je Josef Hefner uvedený jako II. náčelník a Josef Střelec I., který je náčelníkem zde, není uvedený vůbec. v Dopise Zemské hasičské jednotě v Kylešovicích ze dne 20. března 1924 o založení sboru a zvolení funkcionářů je potom jako II. náčelník opět jmenován Josef Střelec I. a Josef Hefner není vůbec jmenován.

Přilohy:

Fotografie Karel Šmuk uveřejněná v časopise Slezský hasič č. 17, ročník 12, z 20. 10. 1934, str. 81. Viz: https://kramerius.svkos.cz/view/uuid:de2fa2f2-4db1-4002-b707-711d4e8120a5?page=uuid:6353011c-a2af-11e7-b922-001b63bd97ba

Fotografie Josef Hovorka uveřejněná v časopise Slezský hasič č. 24, ročník 4, z 20.12.1926, str. 163. Viz: https://kramerius.svkos.cz/view/uuid:b03cd0a8-60c0-42fc-b9ad-a29ada8996ec?page=uuid:ff25526f-a2ac-11e7-8e33-001b63bd97ba

Fotografie Alois Bracháček, archiv SDH Karviná-Ráj

Fotografie František Ščerba, poskytnuto Josefem Kuncem z SDH Karviná-Hranice

Fotografie Jan Švéda, archiv SDH Karviná-Ráj

Fotografie Emil Švéda, tablo Výbor Hasičské župy orlovské J. Šmuka v jubil. roce čes. hasičství ve Slezsku 1934

Fotografie Josef Hefner, archiv SDH Karviná-Ráj

Fotografie Karel Balcar, archiv SDH Karviná-Ráj

Fotografie Ludvík Kolarčík, archiv SDH Karviná-Ráj